neděle 14. prosince 2014

Společné čtení Nástrojů smrti: Město z kostí - re-reading - recenze



O čem kniha je?
Clary Frayová je na první pohled normální dívka, která žije s mámou, má nejlepšího kamaráda Simona a taky Luka, kamaráda své matky, který je tu vždycky pro ní. Všechno vypadá normálně. Do té doby než se se svým kamarádem vydá do klubu jménem Pandemonium, kde si chce trošku užít zábavy.
Uvidí však vraždu. Vraždu kluka, kterou mají na svědomí tři teenageři, kteří mají podivná tetování a taky zbraně.
Clary však nemůže zavolat policii, protože tělo mrtvého kluka se vypaří a záhadné teenageři nikdo kromě ní nevidí.
Clary se začíná zaplétat do nového světa. Do světa lovců stínů, kteří mají svět chránit před démony.

Proč jsem se rozhodla knihu přečíst?
Tuhle knihu jsem už jednou četla a chtěla jsem si jí přečíst znova. Bohužel nikdy nebyl čas. A když jsem uviděla, že se pořádá společní čtení celé série, neodolala jsem a rozhodla se zapojit. A dát si vytoužený re-reading prvních tří dílů, které už jsem četla a dalších tří dílů, které jsem ještě nečetla.

Můj názor
Na re-reading knihy jsem se těšila a byla jsem zvědavá, zda se mi bude první díl líbit stejně jako při prvním čtení nebo více. Když jsem knihu totiž četla poprvé označila jsem jí za skvělý začátek série, kterému však něco chybělo. Lehký nadprůměr.
Při znovu čtení mám na knihu pořád stejný názor. I když musím uznat, že se mi to líbilo malinko víc než poprvé. Kniha mě přenesla do doby, kdy jsem ještě nemělo tolik načteno. Do doby, kdy jsem se zamilovala do nové série. A to se stalo znovu. Já se zase zamilovala.
Kniha je skvělá. Moc se mi líbila. Líbil se mi autorčin styl psaní, který je nezapomenutelný. Do postav, které toho mají hodně nabídnout. Do příběhu, který je skvělý a do prostředí, které je úžasně popsané.
Já jsem se do prvního dílu opět zamilovala a nutno podotknout, že konec se mi zdál lepší než když jsem knihu četla poprvé. Těším se až se pustím do druhého dílu, který si doufám, také užiji.
A vám, co jste knihu ještě nečetli, můžu jenom doporučit.
Knize dávám 3.5 hvězdiček.

úterý 9. prosince 2014

Student knihomol 3 - Listopad 2014


Autorkou tohoto skvělé projektu je Cathy.

Září 2014 - 616 stran
Jana Eyrová - Charlotte Bronte - 247 stran (dočítání z minulého měsíce)
Tajemství - Rhonda Byrne - 105 stran (dočítání z minulého měsíce)
Žena v černém - Susan Hill - 143 stran
Demonata - Darren Shan - 216 stran


Říjen 2014 - 848 stran
Hledání Aljašky - John Green - 256 stran
Nabíječ - Alice Clayton - 280 stran
Sukuba: Trápení - Richelle Mead - 312 stran

Listopad 2014 - 1728 stran
Zmizelá - Gillian Flynn - 528 stran
Romeo, Julie a tma - Jan Otčenášek - 138 stran
Kosti zmizelých - Kathy Reichs - 336 stran
Brisingr - Christopher Paolini - 214 stran (dočítání)
Město z kostí - Cassandra Clare - 60 stran
30 případů majora Zemana - M. Graclík a Václav Nekvapil - 436 stran
Volání sirény: Prokletí - Michaela Burdová - 16 stran

V listopadu jsem si podle mě vedla velmi dobře. Sice jsem spíš knihy dočítala než rozečítala, ale to vůbec nevadí.



úterý 2. prosince 2014

Žena v černém - recenze



O čem kniha je?
Příběh vypráví o muži jménem Arthur Kipps, který se kvůli své práci právníka dostane do zapadlého kouta Anglie, kde má vyřidít pozůstalost ženy, která zemřela. A protože musí přečíst veliké množství papírů, které se nachází v domě, místo toho, aby zůstal v hostinci, rozhodne se strávit noc v domě mrtvé ženy. Každý ho, ale varuje. Dům u Úhořího močálu není podle místních jen, tak ledajaký dům. Arthur, ale na povídačky nevěří a rozhodne se, strávit noc v onom domě. Netuší však, co bude následovat.

Proč jsem se rozhodla knihu přečíst?
Poprvé jsem knihu viděla u Rodaw ve videu, ale už asi tak před rokem. V té době jsem ovšem dalo by se říct začínala poznávat taje čtení a tak jsem se ke knize nedostala, i když jsem původně chtěla. Nakonec jsem se k ní tedy dostala, což jsem ráda. Sice až na konci srpna, ale jsem ráda, že jsem si jí vůbec přečetla.
Taky za to může trošičku i kniha, která vyšla poměrně nedávno a to je volné pokračování Ženy v černém od jiného autora. A já se rozhodla, že než si přečtu volné pokračování, první se podívám na zoubek původnímu příběhu. Byla jsem dosti zvědavá.

Můj názor
Žena v černém je horor nebo to má být horor. Takže člověk už něco očekává. I když jsem moc hororů nečetla a ani neviděla, pořád vím, jak by měl vypadat správný horor. A bohužel tohle není, tak úplně horor. Neříkám, že zde nejsou momenty, kdy bych se nebála, protože zde jsou. Ale asi někde jinde než autorka plánovala. Spíš mě místy malinko zamrazilo při jedné scéně. Ale při samotném ději, kde to autorka plánovala, jsem se nebála. Bohužel knihu bych neoznačila jako úplný horor. Z knihy možná jde strach, ale ne takový jaký jsem očekávala. Myslela jsem si teda, že se budu více bát.
Co se týče pointy, tak ta je hodně zajímavá a originální. Příběh jsem si užívala, i když jsem si prvně musela zvyknout na styl psaní, který je zase trošičku jiný než jsem doposud četla. Ale po pár stránkách jsem si zvykla a teď můžu říct, že se mi styl psaní líbil, protože je (aspoň pro mě) neobvyklý.
Konec knihy mě překvapil. Bylo to řekla bych až mrazící. Ale dávalo smysl, proč se autorka pro tento zajímavý konec rozhodla. Ale rozhodně jsem ho nečekala.
Knihu vám můžu doporučit, i když si myslím, že nesedne, tak úplně každému. Protože její styl psaní podle mě není pro každého. Ale zkuste to a uvidíte.

Hodnocení: 70%