neděle 29. června 2014

S hlavou v oblacích (pejru) - recenze

Stačí okamžik a váš život může být vzhůru nohama! Něco o tom ví i Markéta, kreativní ředitelka malé reklamní agentury, které víkend v jižních Čechách změní život. Kam se poděla profesionálka z města, která to má v hlavě srovnané? Pár sebevíc příjemných chvil na vesnici po boku typického „vidláka“ přece nemůže změnit celý pohled na svět! Nebo snad ano? 









Můj názor:
Od Katky Petrusové jsem v únoru tohoto roku přečetla Nebezpečnou lásku. Ta se mi bohužel, ale nelíbila tolik jak jsem čekala. I přesto jsem se, ale pustila do další knihy od Katky a můžu říct, že nejsem zklamaná.
Kniha je velmi tenká. Má pouhých 120 stránek. Ale i v tenkých knihách se může skrývat kouzlo. A S hlavou v oblacích kouzlo určitě má.
Už na začátku si mě příběh získal. Četl se, tak krásně. Tak dobře. Styl psaní autorky mi sedl okamžitě. Velké plus je také to, že už na začátku byla kniha vtipná. Od první věty. Což se jen tak nevidí. 
Čtení téhle knihy jsem si maximálně užila. Nemohla jsem přestat číst. Nechtěla jsem. Chtěla jsem pokračovat a dozvědět se jak kniha skončí. Ano, bylo mi od začátku jasné jak to skončí. Ale i přesto jsem byla zvědavá na to co si autorka připravila. A koukala jsem. Bylo to opravdu zajímavé a romanticky napínavé. To, že byla kniha krátká se mi líbilo, ale i nelíbilo. Líbilo se mi to v tom, že autorka to napsala, tak jak to napsala a bylo jí jedno jestli je to krátké nebo ne. To se mi líbilo. Všichni známé autory, kteří knihy neustále prodlužují až to potom už není ono. A proč se mi to nelíbilo? Protože to byl tak dokonalý příběh, že by bylo fajn kdyby měl víc stránek. Tenhle příběh jsem si zamilovala a bylo mi opravdu moc líto, když skončil.

Postavy
Markéta mi byla sympatická už od začátku. Od první věty. Je to taková vtipná hlavní hrdinka, která je prostě super a na každé situaci se snaží najít nějaké plus nebo něco vtipného. Neskutečně moc jsem si jí oblíbila. To jak pro každého vymýšlela přezdívky se mi strašně moc líbilo.
Marvin alias Pavel byl taky úžasný. Super hlavní hrdina. Oblíbila jsem si jeho chování a jeho dokonalé pohledy. Prostě jeden z opravdu skvělých propracovaných hrdinů!
Další postavy byly taky fajn. A hlavně byly všechny neskutečně moc vtipné. 

Takže
Knihy od této autorky budu na 100% v budoucnu vyhledávat. Kniha byla moc vtipná. Hodněkrát jsem se zasmála. Autorka měla všechno báječně promyšlené. Doporučuji! 
                                   

sobota 28. června 2014

Cestovatelská knižní výzva - úvodní článek



Ahoj! Rozhodla jsem se zapojit to tohoto skvělého projektu, který vymyslela KejBí.
A protože jsou prázdniny doufám, že na to budu mít víc času. A o čem vlastně výzva je?

Jde o to procestovat s knižními hrdiny co nejvíc států. Pokud vás to zajímá a chcete se dozvědět víc tady máte odkaz na článek od KejBí: ZDE

Chtěla bych stihnout navštívit 10 států. Vůbec nevím jestli to stihnu, ale chtěla bych.

středa 25. června 2014

Zlodějka knih - recenze

Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem. 






Můj názor:
Na Zlodějku knih jsem se neuvěřitelně moc těšila. Všude jí chválili a vyzdvihovali do nebes. Takže jsem nějaké to očekávání už měla. Bohužel mě kniha spíš zklamala.
Když jsem začínala číst byla jsem natěšená. Kniha je pořádně tlustá, tak jsem čekala opravdu skvělý příběh. Bohužel se nepovedlo. Do knihy jsem měla problém se začíst. Styl psaní autora mi vůbec nesedl. Smrt jako vypravěč je zajímavá volba a určitě se k celému příběhu hodila a dodávala tomu šťávu. Ale mě to nějak neuchvátilo. Já mám radši, když knihu vypravuje hlavní hrdinka nebo klidně i více postav, ale tohle mi nesedlo.
Takže začátek nic moc. Ale některé věty byly hodně zajímavé a opravdu velmi povedené a měly hloubku. Celý příběh se odehrává v Německu za 2. světové války. Takže jsem čekala asi něco víc. Neříkám, že to bylo špatné, ale nebylo to takové jaké jsem očekávala, že to bude. Bylo to jiné. V knize jsou navíc i některé německé fráze. Je jich málo. Bohužel, ale nejsou přeloženy. Chápu, že to má příběhu dodávat větší šmrnc, ale potěšilo by mě víc kdyby to tam bylo přeložené. 
Zlodějka knih je kniha, která má silný příběh, který snad každého dostane do kolen. Já jsem před knížkou viděla film, takže jsem (bohužel) věděla co se stane. Což možná mělo vliv na tom, že jsem si čtení tolik neužila. 
Kniha je hodně tlustá a odehrává se během několika let. Myslím si, že během 4 - 5 let. Nejsem si jistá. Ale nemusíte se bát, že v knize jsou nějaké zbytečné věci. To ne. Podle mě autor dal do knihy jenom ty důležité věci, důležité okamžiky v Lieselině životě.
Konec vás zdrtí, to bez debat. Je podle mě taky hodně nečekaný. A hodně smutný.

Postavy
Liesel jsem si oblíbila. Byla to dívka, která si mnohým prošla. Život k ní byl nespravedlivý. Zažila tolik bolesti. Liesel se asi nezařadila mezi mé nejoblíbenější hlavní hrdinky, ale zařadila se mezi hlavní hrdinky, které obdivuji.
Rudy. Rudy je hrdina, kterého jsem si okamžitě oblíbila. Jeho chování bylo úžasné.
Ostatní postavy jsem si taky oblíbila. Maxe. Rosu. Hanse a další. Jsou napsaní tak, že uvěříte, že opravdu byly. Jsou jedineční. Mají své chyby, ale i přesto jsou dokonalí. 

Takže
Kniha se mi líbila. Sice miň než jsem čekala. Místy byla nudná. Ale pak přišly i části, které se mi strašně moc líbily. Plánuji, že si jednou knihu přečtu znova. A uvidím jestli se mi bude líbit stejně jako teď nebo víc.
                           

úterý 24. června 2014

Inspiration (8)


Meme pochází z dílny Nikki Finn.


Díky Snow Fairy mám teď neuvěřitelně velkou chuť jet do Itálie. Je to až k vzteku, protože vím, že se tam teď nedostanu :(( Věřím, ale že se to jednou povede. Takže dnešní Inspiration je o Itálii :) 

Bella Italia

Italy

Jewels: italia - Wheretoget


pondělí 23. června 2014

Tygrův osud - recenze

Kelsey a její tygři splnili už tři úkoly bohyně Durgy a zbývá jim naplnit jen poslední, závěrečné proroctví, aby konečně zlomili kletbu. Jejich další pouť vede na Andamanské ostrovy, kde mají získat poslední Duržin dar – ohnivý bič – a s ním pak cestovat napříč časem, aby se pokusili porazit Lokeše, který je teď silnější a mocnější než kdy dřív. Na cestě je čeká spousta nebezpečí, bolestivých ztrát, ale také rozhodnutí, která mohou zásadně ovlivnit nejen splnění jejich úkolu, ale také osud každého z nich…je?





Můj názor:


Na psaní této recenze jsem se moc těšila. Ráda vám říkám o velmi dobrých nebo dokonalých knihách. A to tahle kniha je. Bohužel nikdy nevím, kde začít. A neumím to dobře napsat. A tak to je vždycky u těch nejlepších knihách. 
Když jsem začínala číst neměla jsem moc velká očekávání. Třetí díl s názvem Tygrova plavba mě zklamal. Tak jsem se rozhodla, že radši nebudu mít už žádné očekávání. 
Prvních pár stránek to byl průměr a já si říkala, že je dobře, že jsem neměla žádné očekávání. Pak se to, ale změnilo. Kniha se změnila. Začela být lepší, čtivější. Všechno na ní začelo být lepší. 
Zamilovala jsem se. Ne jenom do Rena. Ale do kniha samotné. Je napsaná, tak krásně. Jako kdyby ten příběh věděl, že končí. Všechno začelo být jasnější. Kelsey si mnoho věcí začela uvědomovat. Začela si uvědomovat kdo je její pravá láska. A to bylo krásné. Kelseyiny (omlouvám se jestli to píšu špatně) myšlenky byly dokonalé. Byly tak procítěné. Jako i kdyby ona v hloubi duše tušila, že už si musí vybrat neboť se blíží konec. Uvědomila si, že musí riskovat, protože abyste byly šťastní musíte si to zasloužit. Musíte ujít dlouhou cestu, která v závěru bude stát za to. A vy pochopíte. 
V knize se objevilo několik citátů na které nikdy nezapomenu. V této knížce se skrývá něco nádherného co čeká až to objevíte. 
Když jsem začínala číst chtěla jsem, abych to měla co nejdřív za sebou. Abych měla celou sérii konečně za sebou a mohla začít číst jiné knihy. Ale potom jsem si uvědomila, že nechci. Nechci, aby skončila. Tohle se mi moc neděje. I když se mi nějaká série strašně moc líbí, vím, že jednou skončí a jsem ráda, že to autorka napsala, tak jak to napsala. Ale jsou i vyjímky. A tou je i tato kniha. Opravdu jsem nechtěla, aby skončila. Ale ona skončila. A pořádně mě zdeptala.
Konec byl strašně moc smutný. Brečela jsem a brečela. Ani teď jsem se z toho úplně nevzpamatovala a občas vzpomínám. Hlavně na jednu větu, která mi utkvěla v paměti a už tam navždy zůstane. Řekla bych vám jí, ale to by byl spoiler. Takže ne. 
Kniha mi toho neskutečně moc dala a nic mi kupodivu nevzala. Celá série je pro mě strašně moc důležitá a navždy zůstane v mém srdci. 

Postavy
Kelsey je pro mě jedna z nejlepších hlavních hrdinek. Není dokonalá. Její chování můžete považovat za dětinské, ale pro mě je hrdinka z velkým H. Je to můj vzor. A už navždy jim zůstane. 
Ren. Co bych k němu řekla? Všechno jsem vám pověděla v předchozích recenzích. Ren je pro mě stejně jako Kelsey velmi důležitá postava. Je to jeden z nejlepších hlavních hrdinů. Navždy bude v mém srdci a stejně jako Kelsey nikdy neodejde. 
Kišan. Kišana jsem si v tomhle díle oblíbila. Konečně jsem ho pochopila. Pochopila jsem ho jako člověka a to je u knihy důležité. Stal se moji oblíbenou postavou. Asi ne jako Kelsey a Ren, ale po přečtení posledního dílu můžu hrdě prohlásit, že ho mám ráda a vždycky už budu. 
V minulých recenzích jsem si trošku stěžovala na ostatní postavy. Ale teď už nemusím. Byly dokonalé. Každá postava tady byla něčím důležitá. Pan Kadam. Nilima (nevím jak se píše). Durga. Anamika a další. 

Takže
Kniha neměla žádné chyby. Byla vtipná. Hodně jsem se u ní zasmála a taky jsem se červenala některým situacím, které byly prostě dokonalé. Něco jsem si četla klidně i desetkrát, ale ne abych pochopila jak to autorka myslela. Ale abych si to užila. Někdy jsem měla problém číst dál kvůli tomu jak moc se mi ta věta líbila a já jí musela číst pořád a pořád dokola. 
Brečela jsem, smála se a hlavně jsem se zamilovala do této dokonalé knihy.
Kniha má všechno co má správná kniha mít. Dokonalý závěr dokonalé série. Často na tuhle knihu a na celou sérii myslím. A myslím, že nikdy nepřestanu. 
Doporučuji. Předpokládám, že ne každému se tahle série bude líbit, tak jako mě, ale to bych ani nechtěla. Každý má na knihy jiný názor a tak je to nejlepší.
Takže si jí zkuste přečíst a uvidíte.
                                   

sobota 21. června 2014

On my wishlist (45)


Jedná se o meme z dílny Book Chick City. Spočívá v tom, že každou sobotu uveřejním knihy, které bych si chtěla koupit. Můžou být starší, novější, ale klidně i knihy, které budou teprve vycházet. Pro tuto sobotu jsem si vybrala tuto knihu:

Jen jeden den je kniha, kterou si chci jednou přečíst a podruhé zase ne. Ale tuším, že si jí přečtu. Knížku skoro každý vychvaluje. Málokdy jsem našla negativní recenzi. Dalším plusem je krásná obálka a formát. Na knihu se těším a jsem zvědavá jestli se přidám k lidem kteří jí milují nebo naopak k mála lidem kteří jí nemají rádi.

čtvrtek 19. června 2014

Tygrova plavba - recenze

Po přímém střetu s Lokešem, dávným nepřítelem bílého i černého tygra, zažívá Kelsey další šok. Její milovaný Ren se sice vrátil ze zajetí, ale vůbec se na ni nepamatuje. Navíc mu její blízkost přináší fyzickou bolest – každý dotek je pro něj hotové utrpení. Přesto Kelsey s oběma bratry pokračuje v boji za prolomení kletby. Aby dosáhli kýženého cíle, musejí se setkat a utkat s pěti lstivými draky, z nichž některým jako by smysl pro fair play nic neříkal. Kromě toho Ren tak nějak nemá jasno ve svých citech a Kišan v nich zase má jasno až moc. Kelsey to zkrátka jako obvykle nebude mít vůbec jednoduché.




Můj názor

Na Tygrovu plavbu jsem se neuvěřitelně moc těšila. Kamarádka jí strašně moc vychvalovala. Podle ní to byl nejlepší díl z Tygří ságy. Takže si asi umíte představit, jak strašně moc jsem se na knihu těšila.
Když jsem měla dočtený druhý díl, s chutí jsem se pustila do tohoto dílu a očekávala hory doly.
Na začátku byla kniha fajn. První kapitola myslím nese název: Život bez lásky. Ten název je fakt super.
Ale to jsem trochu odbočila.
Na začátku se to teda četlo velmi dobře. Říkala jsem si super. Ale potom mě to zklamalo.
Kde bylo to co jsem očekávala? Kde to bylo? Já vám to povím. Nikde.
Začátek a draci to je na knize to nejlepší. Pak samozřejmě Ren. Ale to je opravdu všechno.
Nechápu co se stalo. Když jsem dívala na Databázi knih, tak jí tam lidé strašně chválili. Ale já? Já jí nechválím. Bylo to pro mě velké zklamání.
Kniha je celkem tlustá, takže se mi četla pomalu. Občas jsem se musela do knihy nutit, protože jsem nesnesla myšlenku, že budu nějakou knihu číst déle než 14 dní.
Styl autorky a popis věcí mě nezaujal. Nebavilo mě to. Byla to nuda. Ale abych jí tady neškodila, tak jedna kapitola mě strašně moc bavila. Myslím, že se jmenovala Hedvábka. Byl to krásný příběh, který neměl šťastný konec. Takže jedna kapitola z celé knihy. Dobrý, ne?
Ale aby se neřeklo, tak některé scény byly taky fajn. Ale bylo jich zatraceně málo.

Postavy
Kelsey se mi tady líbila miň než v předchozích dvou dílech. Ale pořád jsem jí nemohla nenávidět. Prostě jí asi budu mít ráda pořád.
Ren. Ren. Ren. Pořád stejně dokonalý. Slýchala jsem názory, že v tomhle díle je strašně otravný a že ho spoustu lidí za jeho chování mělo chuť zabít. Tak jsem si připravila baseballovou pálku a čekala. A nic. Mě to jeho chování přišlo strašně úžasný a roztomilý. Takže jsem nakonec nemusela pálku použit. Jupí.
Kišan. Naopak ten mi lezl na nervy. I když, když to vezmu zpětně, tak nebyl až tak hrozný. Ale čekala jsem pořádného bad boy(e). A ono nic.
Ostatní postavy mě hodně štvaly. Okey, byly jenom dvě. Pan Kadam a teď si nevzpomenu na jméno. Myslím, že Nilima nebo tak nějak.
Víte, ono tam tolik postav nebylo. Málem bych zapomněla říct, že se mi strašně moc líbili draci. Jsou to postavy. Zvířecí, ale postavy. Byly prostě úžasní.

Takže
Konec knihy byl napínavý. Skončilo to celkem otevřeně, takže si umím představit výraz většiny z vás, kteří ještě neměli k dispozici další díl. Já naštěstí měla.
Kniha nakonec byla velké zklamání. Nejslabší díl z celé série. Dala jsem jí tři hvězdičky, ale teď se tomu divím. Uvažovala jsem, že hodnocení změním, ale nakonec jsem rozhodla, že knize ty tři hvězdičky nechám.
                          

středa 18. června 2014

Měsíční chvástačka - Duben a Květen 2014


Ahoj!
Vítám vás u dnešního článku. Dneska vám chci ukázat knížky, které jsem si koupila v dubnu a květnu. Rozhodla jsem se tyto dva měsíce spojit, protože v dubnu mi do mé knihovničky přibyla jenom jedna kniha. Takže je podle mě zbytečné mít článek a v ní představit jenom jednu knihu. Pane jo, to by byl krátký článek.
Dohromady mám za tyto dva měsíce 4 knihy.

                                                        Koupené
Čarodějka stínů je první díl do série Alex Craftová. Na tuhle sérii jsem slyšela samé chvály. Jednu dobu byla na internetových stránkách Baronetu za (myslím) 69,- Kč. Vím, že spousta z vás si jí koupilo. Jenže já jsem si jí tehdy nekoupila. Přes internet totiž nerada objednávám. A taky jsem si nebyla jistá jestli jí opravdu chci. Jenže, když jsem byla s mamkou v Tescu, tak jsem jí tam viděla. Za stejnou cenu. Čili 69,- Kč. Neváhala jsem a koupila jí. Těším se až si jí přečtu. 

Poslední výkřik jsem neměla v plánu kupovat. Vlastně jsem před koupí vůbec nevěděla, že tahle kniha existuje. Ale teď jsem celkem ráda, že jí mám. Je to můj první koupený thriller. Stál mě 99,- Kč. Což podle mě není na 472 stránkovou knihu hodně. Doufám, že si jí do konce roku stihnu přečíst. 

Další kniha, kterou bych asi jen tak hned nekoupila. Ale byla za velmi výhodnou (a hlavně nízkou) cenu. Stála totiž jenom 25,- Kč. Tak jsem si řekla, proč ne? Obálku má moc pěknou. Je to kniha o 2. světové válce. Japonsko. A vypadá velmi dobře. Takže jsem jí tam nemohla nechat. Ještě jsem jí bohužel nečetla, ale stejně jako Poslední výkřik, tak bych i tuhle knížku chtěla přečíst do konce roku.

                                                               Vyhrané 
V dubnu jsem vyhrála na stránkách buxu tuhle krásnou knihu. Má nádhernou obálku. Na fotce to sice nevidíte, ale leskne se. Prostě úžasné. K tomu jí mám i s podpisem autorky. Což je ještě úžasnější. Moc buxu děkuji! 
Doufám, že vám to neznělo jako kdybych se chlubila. Jenom tady říkám jakou mám z toho radost. Tak to prosím neberte jako vychloubání. Děkuji :) 

                                   Knihy pohromadě 

neděle 15. června 2014

Rubinrot (film) - recenze


Gwendolyn Shepherdová je normální šestnáctiletá dívka, pocházející z rodiny opředené mnoha tajemstvími. Ta se týkají zvláštního genu, který je vždy předáván někomu v rodině a který umožňuje cestovat v čase. Nikdo nepochybuje, že byl gen předán její sestřenici Charlotte. Když se však Gwen náhle ocitne v Londýně na konci 19. století, ví, že právě ona je tou vyvolenou. Stojí před ní ovšem úkol. Aby objasnila největší tajemství své rodinné historie, naváže přátelství s Charlottiným arogantním přítelem Gideonem z Villiersu. Přitom zjistí, že by se člověk neměl zamilovat do někoho v jiné době. To je to pak opravdu složité!

Můj názor:

Knihu jsem četla a líbila se mi. Když jsem poprvé někdy v březnu minulého roku viděla trailer, tak jsem okamžitě věděla, že se na něj chci podívat. Bohužel u nás v kinech nebyl. Ani na internetu nebyl. Takže jsem si musela počkat. Ale dočkala jsem se! 
Na Rubinrot jsem se neuvěřitelně strašně moc těšila. A ani mě moc nezklamal.
Protože jsem četla knihu myslela jsem si, že mě nic nepřekvapí. Přece jenom jsem, tak nějak přibližně věděla co se tam stane. Proto mě hodně překvapilo, že film není skoro vůbec jako kniha. Má to společný děj, ale události jsou zpřeházené. Konec filmu je úplně jiný než v knize. Takže v podstatě se to s knihou totožní, tak napůl. Má to celkem dost společného, ale zároveň je to jiné. Chápete? 
Ale protože jsem film viděla před tím než jsem si dala re-reading celé knihy, bylo to lepší.  
Pokud do filmu půjdete s velkým očekáváním, tak vás asi zklame. Pokud, ale do něj nepůjdete s žádným očekáváním, myslím, že by se vám mohl líbit.

Postavy
Postavy jsem si oblíbila. Zamilovala jsem si je stejně jako v knize. Gwendolyn byla úžasná. Gideon byl zahrán taky skvěle. Myslím, že všichni herci své role zahráli skvěle.

Kniha vs. film
Tak tady jsem váhala. Kniha se mi moc líbila, ale až na podruhé. Napoprvé to bohužel nebylo nic moc. Film se mi naopak líbil hned napoprvé. 
Nakonec jsem se, ale přece jenom přiklonila k tomu, že lepší je kniha. Ale film taky nebyl špatný. Skvěle jsem se u něho bavila. A prostě byl skvělý.

Celkové hodnocení
Film byl skvělý. Viděla jsem ho už před několika měsíci a tak si ho už moc nepamatuji. Ale třeba na pár scén se zapomenout nedá. Ale ty vám neřeknu, protože by to byl spoiler. Takže doporučuji!
                             

A na závěr vám pustím tuhle skvělou písničku! :) 

sobota 14. června 2014

On my wishlist (44)


Jedná se o meme z dílny Book Chick City. Spočívá v tom, že každou sobotu uveřejním knihy, které bych si chtěla koupit. Můžou být starší, novější, ale klidně i knihy, které budou teprve vycházet. Pro tuto sobotu jsem si vybrala tuto knihu:


Na knihu se těším. Je to třetí díl jedné z mých nejoblíbenější sérií. Bohužel, ale vím velký spoiler, díky kterému se mi do knihy moc nechce. Ale jednou si jí snad přečtu.

středa 11. června 2014

Tygrova stezka - recenze



Kelseyino poslední léto bylo šílené. Tak šílené, že by tomu nikdo nevěřil. Vedle toho,že musela bojovat s hordou zákeřných opic a putovat indickou džunglí, se zamilovala do Rena, tři sta let starého prince. Nové nebezpečí teď Kelsey přinutí, aby se vydala
za dalším indickým dobrodružstvím s Renovým bratrem, záporákem Kishanem,
a nepravděpodobná dvojice si začne klást otázky ohledně svého skutečného osudu.
A Renův život visí na vlásku stejně jako pravda v Kelseyině 
srdci.



Tygrova stezka je kniha, která mě trošku víc zklamala. Nebyla vyloženě špatná. To ne. Ale něco mi na ní chybělo. Šla jsem číst s velkým očekáváním, které nakonec, ale bylo zmařeno.
Začátek knihy není nic moc. Neděje se tam v podstatě nic. Je tam taková dalo by se říct menší pauza od nadpřirozena. Řeší se zde hlavně škola, nový kamarádi a randění. Ale nejen to. Kelsey je nešťastná. Někdy je v depresích a neustále vzpomíná. 
Potom nastane malinkatý zlom, díky kterému se to četlo líp i když ne o moc. Objeví se zde totiž jedna dokonalá postava. No, ale v podstatě tam pořád není žádná akce a napětí. Jenom ta romantika a řešení všedních problému. 
Jenže pak nastane další zlom. Ale ten je už gigantický. Nic už nebude jako dřív.
Takže jste už asi pochopili, že první třetina knihy je celkem normální. Nic akčního se tam naděje.
Tato část se mi ani moc nelíbila. Bylo to takové místy nudné a prostě ne. 
Potom nastala část, kdy jsem začela brečet a knihu jsem odložila s tím, že si dám malou pauzu. Já vám tady nemůžu říct kvůli čemu jsem brečela, protože to by byl spoiler. Ale můžu vám říct, že mě to zdeptalo.
Pak je tady opět ta nudnější část, která se zabývá přípravou na budoucí misi. Ta mě taky moc nebavila. Nebyla špatná, ale byla strašně dlouhá.
No a pak je tady konečně mise. Která začíná (odhadem) asi tak od poloviny knihy. 
Na tu akci jsem se strašně moc těšila. Ale bylo to zklamaní. Vůbec mě to nebavilo. Nechytlo mě to. Neohromilo mě to. Prostě jsem jenom četla a knihu si neužívala. 
Ale zase to celkem vynahradil konec, který byl kapánek smutnější a depresivnější, ale i přesto se mi líbil a dokázal mě hodně nalákat na další díl.

Postavy
Postavy byly velmi dobré. Kelsey jsem si oblíbila už v prvním díle a tady tomu nebylo jinak. Někdy mě svým rozhodnutím naštvala, ale pořád jsem jí měla ráda. Podle mě je to jedna z nejlepších hlavních hrdinek.
Ren. Ren je prostě Ren. Opět dokonalý. Díky němu jsem si čtení ještě více užívala. Jeden z nejlepších hlavních hrdinů na světě. I love you Ren! 
Kišan. Kišan mě pořádně zklamal. Měl to být bad boy. Ale mě to tak vůbec nepřipadalo. Snažila jsem se ho mít ráda, ale nešlo mi to. Na Rena prostě nemá.

Takže...
Kniha byla celkem fajn. S odstupem času se mi líbí trochu víc, ale pořád trochu pokulhává. 
Byla, ale vtipná, někdy i celkem napínavá. A hlavně depresivní. Aspoň pro mě. 
Takže i přesto, že si mi nelíbila tolik jak jsem čekala, tak jí doporučuji. Myslím si, že stojí za to.