středa 31. července 2013

Označená (škola noci) - recenze


Šestnáctiletá Zoey Redbirdová se hádá s rodiči, právě se rozešla s přítelem a poslední, co jí ještě schází, je začít se měnit v upíra. Jenže právě to se stalo a Zoey musí přestoupit na speciální školu pro upíří mláďata. Jediný, s kým si v ní nepadne do oka, jsou členky elitní školní organizace Dcery temnoty a zvlášť její příšerná předsedkyně Afrodita. Za jejich zdánlivě nevinnými rituály se skrývá něco hodně ošklivého... Označená otevírá úspěšnou řadu příběhů pod titulem Škola noci o výjimečné, a přitom docela obyčejné budoucí upírce Zoey, která je předurčena k velkým věcem, i když o to vlastně moc nestojí… Série si podobně jako Stmívání Stephenie Meyerové získala spoustu čtenářů, příznivý kritický ohlas a jednotlivé díly se pravidelně dostávají do čela bestsellerových žebříčků.

Můj názor
Moje první reakce po dočtení potřebuju další díl! Nutně ho potřebuju! Zajímá mě co se tam bude dít dál. Jakým směrem se bude celý příběh vyvíjet. Ale vrátím se ještě k tomuto dílu.
Označená je první díl ze série Škola noci. O škole noci jsem hodně slyšela. Většinou to byly pozitivní reakce.
A protože já neodolám knížce, která má celkem pozitivní reakce, tak jsem si knížku chtěla taky přečíst. A musím uznat, že mě knížka překvapila. Čekala jsem, že bude možná dobrá, ale že si jí tak zamiluju to jsem teda nečekala. Ano, knížku jsem si zamilovala. Je napsaná velmi čtivě. Sice jsem někdy zaregistrovala nějaké chyby v překladu, ale jinak jsem se od knížky nemohla odtrhnout. Poslední dobou jsou ty knížky čím dál tím lepší. A já čim dál tím víc píšu pochvalné recenze. 
Školu noci jsem si dokázala dobře představit. No až na to, že jsem si nedokázala představit dvě věci. 
První je ta, že ve škole noci mají všechno opačně. Ve dne spí a v noci se učí. Prostě ne tohle jsem si nedokázala představit. Bylo to takové divné. A pro mě nereálné.
A druhá věc je označení. Ano označení, které mají všichni upíří. Ať už mláďata nebo dospělí. Prostě to pro mě bylo celkem divné si představit všechny upíry s označením. Představovala jsem si je bez označení. Ale musím přiznat, že kdybych potkala člověka s nějakým podobným označením, tak bych se bála. Ale oceňuju to, že autorky vymyslely něco nového. Teda myslím, že upíři označení tady ještě nebyly. Nejsem si jistá. Moc knih o upírech nečtu.
Postavy mi sedli. Zoey mi byla sympatická. Já bych v některých situacích nebyla odvážná, tak jak ona a nestála bych si tak usilovně za svým cílem jako ona. Proto jí obdivuju.
Je tady hodně dalších postav, ale nechce se mi je tu dneska vypisovat. Myslím, že stačí když tady napíšu jenom Zoey. Přece jenom celý příběh je vyprávěný z jejího pohledu. A taky celý příběh je hlavně o ní. 
Na závěr bych ještě řekla, že knížku všem doporučuju. Je napsaná čtivě, napínavě, akčně...jenom co mě mrzí je že tady v tomhle díle není moc výrazná romantika. Já vím, že to není důležité, ale čekala jsem od toho dílu trochu víc té romantiky. No tak doufám, že se s ní setkám v dalších dílech.

neděle 28. července 2013

Tygrovo prokletí - recenze


Vášeň. Sudba. Čest. Byli byste ochotni to dát na misky vah, abyste mohli změnit svůj osud? 
Sedmnáctiletou Kelsey Hayesovou by nejspíš ani ve snu nenapadlo, co jí čeká tohle léto; že se bude pokoušet zlomit tři sta let starou indickou kletbu. A to se záhadným bílým tygrem Renem. Na druhé straně zeměkoule. Ale přesně to se stane. Kelsey je vtažena do dobrodružství, kde na ni číhají temné síly, prastará magie a mystikou zahalené světy, v nichž není nic takové, jaké se na první pohled zdá. Nakonec musí riskovat vše, aby pochopila dávné proroctví a mohla tak kletbu zrušit navždy. 
Prokletí tygra je prvním dílem romantické fantasy série, který vás strhne a zanechá ve vás pocit nenaplněné touhy.

Můj názor

Nevěděla jsem jestli se mi na Tygrovo prokletí podaří napsat recenzi a to z toho důvodu, že mě knížka totálně odrovnala. Příběh, který se v knížce ukrývá je neuvěřitelný a já ho ani nedokážu pořádně popsat...
Ke knížce mě přivedla obálka, která je nádherná. Jedna z nejhezčích obálek, které jsem kdy viděla a to já jich viděla hodně. Díky této knížce jsem si oblíbila tygry. Hlavně bílé a černé :D 
Musím říct, že tahle série se řadí mezi mé nejoblíbenější. Ať už svým nápadem nebo zpracováním, které se autorce velmi povedlo. Knížka je dobře propracovaná. Všechno dávalo a mělo nějaký svůj smysl. Taky se mi líbilo, že na to že je to první díl to bylo neuvěřitelně akční a napínavé. Plno smrtelných nástrach. Hned na začátku se mi knížka neuvěřitelně líbila. Hlavně to kde se Kelsey potkala s Renem. Bylo to originální. Samotnou by mě to nenapadlo. A potom ta originalita pokračovala. A já si čím dál tím víc knížku zamilovávala. Protože tohle knížka, kterou si hned zamilujete. Vím, že asi nebude líbit každému, ale polovině lidí by se líbit mohla. Když jsem byla asi tak v polovině knihy řekla jsem si, že mě už nic nemůže překvapit. Ale pozor. Ono mě to překvapilo. Překvapilo mě jakým směrem se knížka začela vyvíjet. Vztahově to bylo velmi náročné. A potom to šla z kopce a já místo toho abych se u knížky usmívala, tak jsem byla smutná a překvapená zároveň. A ještě k tomu zmatená jak blázen. Ale aspoň jsem se poučila v jedné věci. Už nikdy nebudu číst žádný díl Tygří ságy o půlnoci. Nikdy. Pak jsem nemohla usnout. Pořád mi to vrtalo hlavou a taky jsem si vymýšlela pokračovaní. Nebo spíš co se bude dít v druhém díle. Pak jsem sice usnula, ale místo toho abych měla poklidný spánek se mi o knížce zdálo. Prostě na tuhle tu knížku jsem myslela i ve spaní! No chápete to? Já teda ne. 
Na druhý díl se těším, ale protože ještě nebyl vydán poslední díl, který jenom tak pro zajímavost výjde až v listopadu, tak se budu snažit co nejdýl odkládat druhý díl, ale stejně to nevydržím. To bude hrozné čekání. Další důvod proč se těším do školy. Ale jde o to, že i když bych si druhý díl chtěla okamžitě přečíst chci počkat až výjde i ten poslední. Ale smůla je, že jsem strašně netrpělivý člověk pokuď jde o knížky. No doufám že to vydržím. 
Tygrovo prokletí bych označila jako jednu z nejoriginálnějších knížek, které jsem kdy přečetla. A jak už jsem říkala těším se na další díly.  

pátek 26. července 2013

Oh my wishlist (2)


Jedná se o meme z dílny Book Chick City. Spočívá v tom, že každou sobotu uveřejním knihy, které bych si chtěla koupit. Můžou být starší, novější, ale klidně i knihy, které budou teprve vycházet. Pro tuto sobotu jsem si vybrala tuto knihu:


Závěr andělské sérii od Cynthii Handové si nesmím nechat ujít. Na knížku jsem zvědavá. Viděla jsem jí na fotkách a vypadá nádherně. Ráda si jí přečtu, ale bude mě mrzet že se budu muset z touto sérii rozloučit. Zavidím těm kteří jí už mají :D

středa 24. července 2013

Lola a kluk od vedle - recenze


Začínající návrhářka Lola Nolanová nevěří na módu… Věří v kostýmy. Čím výraznější outfit, čím třpytivější, čím zábavnější, čím divočejší – tím líp. Ale Lola je přes neskutečné modely také hodnou dcerou a kamarádkou s velkými plány do budoucna. Všechno je perfektní (včetně jejího sexy přítele rockera), dokud se do sousedství nevrátí obávaná dvojčata Bellova, Calliope a Cricket. Cricket, který by se rád znovu stal součástí Lolina života.

Můj názor
Dlouho jsem přemýšlela nad tím jesti je Lola lepší než Anna. Většina lidí říká, že lepší je Anna, ale najdou se i lidi co říkají že naopak Lola je lepší. Já jsem nad tím opravdu přemýšlela. A nakonec jsem došla k závěru, že obě dvě knížky jsou pro mně na stejném místě. I když jsem přemýšlela bůhví jak dlouho, tak jsem došla k závěru že obě dvě mají něco do sebe. Mají nějaké to kouzlo. Takže nakonec nedám přednost ani jedné.
Na začátku Loly jsem se trošku nudila. Prvních 10 stránek to pro mě nebylo to pravé. Neuvěřitelně se to vleklo. Ale pak se nám to začelo rozjíždět. A už jsem Lolu nemohla odložit. Četla jsem ráno, odpoledne, večer. Prostě skoro pořád. Chtěla jsem vědět jak to nakonec celé dopadne. I když jsem čekala, že to dopadne tak jak to dopadlo, sledovat jakým směrem se vyvíjí celý děj bylo neuvěřitelně napínavé. U knížky jsem se culila jak blázen. Skoro u každé stránky přišel nějaký ten divný výraz. Opravdu vynikající letní čtení. Jsem ráda, že jsem si stejně jako u Anny odpočinula od fantasy a dalších žánrů. Někdy ten odpočinek člověk potřebuje. Hlavně když je léto. Kdybyste nevěděli co si v létě přečíst, tak bych vám poradila Lolu. U knížky se uvolníte, odpočinete si a budete fandit Lole a Cricketovi. 
K postávám musím říct, že se mi všechny líbili až na Maxe. Což je vlastně kluk od Loly. Byl strašně žárlivý. Mě u knížek většinou nevadí, když je kluk žarlivý příjde mi to roztomilé, ale u Maxe to teda roztomilé nebylo. U něho ne. Jako postavu jsem ho z celé knížky měla nejmíň ráda. A co se týče Loly. Lola mi sedla od začátku. Oblíbila jsem si jí. Musím se, ale přiznat, že jsem Annu měla asi radši. Ale Lola byla taky dobrá a taky jsem jí měla ráda. Cricketa jsem si oblíbila. Byl citlivý a nebyl nijak odvážný a byl roztomilý. A teď bych se tady ráda zmínila o dvou vedlejších postavách. O Anně a St. Clairovi. Na ně jsem se moc těšila a nemohla jsem uvěřit, když se tam objevili. Myslela jsem, že tam budou jenom chvilku. Jenom na skok. A ejhle oni tam byly víckrát než jsem si myslela. Prostě překvapení. Jako vedlejší postavy byli dobří, ale já je znám spíš jako hlavní postavy, takže to pro mě bylo celkem divné. Jako vedlejší postavy bych, ale tady mohla ještě zmínit rodiče Loly. Nathana a Andyho. Je jsem si oblíbila. Měla jsem je ráda. Tak to je asi všechno co jsem ke knížce chtěla říct. Doufám, že jsem na nic nezapomněla. Takže z mé recenze asi vyplývá, že vám knížku doporučuju.
 

pondělí 22. července 2013

Město z kostí - recenze


Když se patnáctiletá Clary Frayová vydá do newyorského klubu Pandemonium, vůbec netuší, že se stane svědkyní vraždy, kterou navíc spáchají tři teenageři se zvláštním tetováním na těle a podivnými zbraněmi v rukou. Mrtvé tělo pak jednoduše zmizí. Nejde jen tak zavolat policii, když jsou vrahové pro všechny ostatní neviditelní a na místě činu nezbyla ani kapka krve, která by napověděla, že tu zemřel člověk. A byl to vůbec člověk? Zde se Clary poprvé setká s Lovci stínů, bojovníky, kteří mají chránit svět před démony. Během čtyřiadvaceti hodin je Clary vtažena do jejich světa, její matka totiž zmizí a na samotnou Clary zaútočí démon. Proč by se ale démoni zajímali o obyčejné lidi, jako je Clary a její matka? A jak je možné, že má Clary najednou „vnitřní zrak“? To by rádi věděli i Lovci stínů…Zábavná, odvážná a neotřelá fantasy od Cassandry Clareové slibuje svýmčtenářům strhující čtení, s nímž nebudou chtít přestat.

Proč jsem se rozhodla knížku přečíst:
Ani nevím. Možná to bylo kvůli filmu, který bude za chvilku v kinech. A protože na film půjdu do kina rozhodla jsem se, že si první přečtu knížku. Musím se přiznat, že kdyby nebylo filmu, tak bych se ke knížce asi nedostala tak rychle. Důvod byla obálka. Já vím že bych neměla soudit knihu podle obálky, ale mě se tady tahleta obálka opravdu nelíbí...

Můj názor:
Na knížku jsem byla hodně zvědavá. Anotace mě okamžitě okouzlila. Předtím než jsem začela knížku číst jsem si přečetla pár recenzí a skoro všechny byly pozitivní. Tak jsem si říkala, že se mi to možná bude taky líbit. A ono se mi to líbilo. Knížka je napsaná, tak že jste okamžitě vtažení do děje. Ani jednou jsem se u knížky nenudila. Moc se mi líbil svět jaký Cassandra vytvořila. Bylo to originální. Celá zápletka byla originální.
Knížka neměla skoro žádné chyby až na to že skončila a já si musím někdy zajít koupit další díl. Ale to co se mi na knížce nelíbilo nebo spíš postava, která se mi nelíbila byl Simon. Od začátku mi lezl na nervy. Nesnášela jsem ho. Někdy jsem měla chuť praštit ho nějakou tlustou knížkou. Doufám, že v dalších dílech se mi bude líbit víc. Ale o tom silně pochybuju. Ale ten kdo se mi na knížce nejvíc líbil byl Jace. Hodně lidí ho má rádo a já ho mám taky ráda. Byl to prostě...Jace. Já ho prostě jinak popsat nedokážu. Byl to prostě Jace. A jsem zvědavá na další díly, protože ten konec byl hodně zajímavý. Hned po přečtení tohohle dílu jsem si urychleně zapla internet a přečetla několik recenzí na další díl Město z popela. A nemůžu se dočkat až si knížku přečtu.
Jinak tuhle knížku bych hodnotila jako dobře napsanou. Styl psaní autorky mi neuvěřitelně sedl. Jenom mě mrzí ta obálka. Hodně lidí si knížku nepřečetlo hlavně kvůli té obálce a to je škoda. Jsem ráda, že se Knížní klub rozhodl vydat knížku znova s jinou obálkou, která je mnohem hezčí. Ale na originál nemá. 
Tuhletu knížku všem doporučuju. Je to opravdu úžasné čtení.

sobota 20. července 2013

Oh my wishlist (1)


                         











Jedná se o meme z dílny Book Chick City. Spočívá v tom, že každou sobotu uveřejním knihy, které bych si chtěla koupit. Můžou být starší, novější, ale klidně i knihy, které budou teprve vycházet. Pro tuto sobotu jsem si vybrala tuto knihu:



První díl Vampýrské akademie. Knížka je hodně chválená. Hodně lidem se líbila a já bych si jí už konečně taky chtěla přečíst. Upíry moc ráda nemám, ale jsem zvědavá jak se s tím Richelle Mead poprala. Skoro všichni Bloggeři jí už četli jenom já zase ne :( No tak to musím napravit. Obálka se mi sice moc nelíbí, ale doufám že aspoň obsah bude dobrý.

       

neděle 14. července 2013

Hunger games: Aréna smrti


Anotace: Vítězství znamená slávu a bohatství. Prohra znamená jistou smrt. Hunger games začínají...
V troskách bývalé Severní Ameriky se rozkládá země Panem s nablýskaným hlavním městem Kapitolem a dvanácti okolními kraji. Kapitol jim vládne krutou a tvrdou rukou. Poslušnost si udržuje kláním Hunger games - zvrácenou televizní reality show, ve které každoročně jedna dívka a jeden chlapec z každého kraje nedobrovolně bojují o život.
Šestnáctiletá Katniss chce zachránit svou sestru, která byla vylosována, a nabídne svou účast dobrovolně. Do hry o přežití se přidávají i lidskost a láska... Dokáže přežít v divočině, když se všichni snaží o to, aby nespatřila další úsvit?

Proč jsem se rozhodla knížku přečíst
Na vánoce jsem od sestřenky dostala film, který se mi moc líbil a když jsem zjistila že je kniha chtěla jsem si jí přečíst. Odrazoval mě, ale fakt že většinou když se mi podívám na nějaký film, který je podle knižní předlohy, tak se mi pak nelíbí kniha. Nebo se mi líbí, ale už to není ono. Ale protože jsem na ní četla plno dobrých recenzí, tak jsem neodolala a knížku si půjčila z knihovny.

Můj názor
Jak už jsem říkala na knížku jsem se těšila. Sice jsem se jí bála, ale chtěla jsem vědět jestli se přidám mezi její velké fanoušky nebo ne. První dvě stránky mě moc nebavili. A tak jsem si řekla, že knížka asi nebude to pravé pro mě, ale nakonec jsem se začetla. Styl psaní mi vyhovoval. Někdy jsem se sice strácela, ale to bylo vyjimečně. Třeba kdy nám Katniss vyprávěla něco z minulosti Panemu. Ne, že by to nebylo zajímavé. Dozvěděla jsem se proč vznikly Hladové hry a mnoho dalších věcí. Moc se mi líbilo jak Katniss popisovala Panem. Bylo to neuvěřitelné. Celý Panem byl neuvěřitelný. Myslím si, že Suzanne Collins vytvořila neuvěřitelný svět. Svět plný smrti. Sice mě to velmi fascinuje, ale v takovém světě bych žít nechtěla. Nechtěla bych žít ve světě, kdy se musím každý den bát o život. Bála bych se, že budu hladovět nebo že by mě vybrali do Hladových her abych reprezentovala svůj kraj. Bála bych se, že budu další na řadě. Další loutka na kterou čeká smrt. 
V knížce bylo plno nečekaných zvratů u kterých jsem zatajovala dech. I když já jsem některé už čekala, protože jsem viděla film. Ale i tak jsem něco nečekala. Vadilo mi, ale že ve filmu byly některá jména změněna. Celkem mi to vadilo. Ale zvykla jsem si. Většinou to byly jména splátců. Jak už jsem říkala knížka je plná zvratů, které jsou velmi nečekané. Od knížky se nemůžete skoro vůbec odtrhnout. Musíte vědět co se tam stane. Kdo zemře jako další. Někdy to byly celkem brutální. Teď nemůžu uvěřit, že jsem se u knížky na začátku usmívala. Bylo to když Katniss poskytovala rozhovor s Caesarem. No, přišlo mi to celkem vtipné. 
Hodně lidí se na internetu hádá kdo je lepší. Jestli Peeta nebo Hurikán. Já nevím proč, ale mě se víc líbil Hurikán. On se sice v knížce moc nevyskytoval. Kromě začátku tam potom nebyl. Katniss ho, ale popisovala ve svých vzpomínkách tak, že si ho prostě musíte oblíbit. Peetu mám taky ráda, ale Hurikána víc.
Líbil se mi konec. Na konci jde totiž vidět, že se Kapitol zlobí kvůli toho co se stalo v Aréně. No prostě dobrý konec. Knížku každému doporučuju, protože se mi myslím že se bude líbít každému a každý v ní najde něco co se mu bude líbit.

pondělí 8. července 2013

Rozpolcení - recenze


Anotace:Darkova akademie začíná nový semestr ve starobylém Instanbulu. Cassie je vznešeností města nadšená, nemá ale sílu na to, aby si pobyt pořádně užila. Musí si zvolit mezi privilegovaným světem Vyvolených a svými nejlepšími přáteli. Cassie stojí před osudovým rozhodnutím, které jí může změnit život jednou provždy. Mezitím se městem plíží vrah a podezření může padnout na kohokoliv...

Proč jsem se rozhodla knihu přečíst
Temnou akademii mám celkem ráda. Druhý díl se mi sice moc nelíbil, ale i tak jsem chtěla vědět jak to bude pokračovat. Ironie je že jsem si myslela, že je to poslední díl. Tak jsem se spletla. Trochu mě to, ale mrzí. Chtěla bych mít tuhle sérii už přečtenou.  A taky se mi nechce čekat na další díl.

Můj názor
Na temnou akademii jsem se moc těšila.  Druhý díl se mi sice tolik nelíbil, ale skončil dobře a tajemně. Ale tenhle ten ho hodně předčil. Od třetího dílu jsem tolik nečekala. Dokonce mě překvapila i samotná zápletka. Bylo vidět, že si s tím Gabriella dala víc práce než s předchozími díly. Byla jsem hodně zvědavá jaké město si Gabriella pro temnou akademii vybere a byla jsem překvapená, že zrovna Istanbul. K ději se Istanbul skvěle hodil. Gabriella nám taky pěkně město popsala. 
Akce tady bylo o hodně víc než v předchozích dvou dílech. Přece jenom vrah, který vraždí vyvolené..to je něco.  Moc mě zajímalo kdo vrah je a nikdy ani ve snu by mě nenapadlo, že to je....no to si přečtěte sami :D.  Bylo to skvěle promyšlené. To se musí uznat. Taky se tady naplno projevil milostný trojúhelník, který vypadá celkem nerozhodně. 
Celkem mě překvapilo, že Gabriella se nebojí zavraždit oblíbené postavy. Od ní jsem to teda nečekala a jsem zvědavá jaké to bude mít následky. 
Celkově bych řekla, že se mi knížka hodně líbila. Byla čtivá. Člověk se dokázal začíst a nevnímat čas. Pak tady bylo hodně akce, napětí a láska. Moc se těším na další díl, který by měl být poslední. Na internetu jsem hledala nějaké informace a našla jsem, že by se měl odehrávat v Keňi. A jmenuje se Lost Spirits. Tak jsem na něho zvědavá.


čtvrtek 4. července 2013

Osud - recenze


Anotace:Ve třech svazcích (Křídla, Kouzlení, Iluze) jsme sledovali dramatické osudy neobyčejné dívky Laurel. Víla, která vyrostla a dospěla ve světě lidí a našla zde skutečného přítele, nemůže zpřetrhat svazky s rodným Avalonem zvlášť když vílí říši hrozí smrtelné nebezpečí. Laurel a Tamani jsou připraveni postavit se na odpor silám zla a Avalon ubránit. Naštěstí v tom nejsou sami, na pomoc jim přichází David a další věrní přátelé. Jejich odvaha sehraje v boji významnou roli. Podaří se Laurel a jejím přátelům zachránit Avalon? Komu dá Laurel nakonec přednost Davidovi, nebo Tamanimu? Závěrečný díl série přináší dramatické rozuzlení celého příběhu.

Proč jsem se rozhodla knížku přečíst

Už jsem chtěla vědět jak celá série dopadne. Sice mi je teďka smutno, protože už vím jak to dopadne a vím že se s Laurel, Davidem nebo s Tamanim  už nesetkám, ale jsem ráda že jsem si knížku přečetla.

Můj názor

Od knížky jsem moc nečekala. Čekala jsem normální obyčejný konec u kterého budu možná trochu smutná, že se budu muset rozloučit s postavami. Ale to co se mi dostavilo bylo nad mé očekávání.
Už od začátku tam bylo spoustu akce a napětí. Výbuchy, zbraně, jedovaté plyny atd. I když ty jedovaté plyny nebyly úplně na začátku. Akce od začátku do konce. A potom další a další akce. Bitva v Avalonu, která trvala den. A to je další věc, která mě na knížce zaujala. Celá knížka se odehrává v jednom dni. V jednom dní přišel Avalon o všechno. Tolik mrtvých a zraněných. Zemřelo dokonce pár mých oblíbených postav. A bylo mi jich líto. Aprilynne popisovala jejich smrt, tak smutně. Opravdu jsem brečela. Prostě to jinak nešlo. Ještě teď když si na to vzpomenu jsem smutná. A bylo mi líto, taky Avalonu..tolik toho během jediného dne ztratil. 
Bylo mi, ale líto taky některých záporných postav. Vlastně byla jenom jedna. 
Jsem, ale ráda že tohle je poslední díl. Sice by bylo super kdyby Aprilynne napsala pokračovaní nebo novelu, ale myslím si, že je to tak lepší. Když jsem četla druhý díl série Kouzlení měla jsem chuť přestat číst celou sérii. Prostě jí odložit a už se k ní nevrátit. Ještě, že jsem to neudělala. Nelituju toho, že jsem se rozhodla celou sérii přečíst. Byl to výborný konec. Dokonce mám teď chuť přečíst si knížku ještě jednou. 
Na konci si pro nás Aprilynne připravila dopis. Který je podle mě dojemný. Smutný a radostný. 
Tuhle knížku vám doporučuju. Nikdy nebudu litovat toho, že jsem si knížku přečetla. Nemusí se líbít každému, ale mě se líbí.