pátek 31. května 2013

Křídla - recenze


Anotace:Aprilynne Pikeová nadchla svým debutem i slavnou autorku ságy Stmívání Stephenii Meyerovou. Není divu, příběh – originální fantasy s přídechem thrilleru a horroru, ale i s prvky love story – o dívce se zvláštním jménem Laurel se čte doslova jedním dechem. Patnáctiletá hrdinka jde poprvé do školy (předtím ji učila matka) a snaží se přizpůsobit novému prostředí. Brzy najde přítele, který jí podá pomocnou ruku. David se nemusí přemáhat, nová spolužačka je nesmírně krásná, jemná a milá dívka. Vypadá jako víla, říká si David, ale to ještě netuší, že není daleko od pravdy a že jej po boku Laurel čekají pěkně horké chvíle. Bytosti z jiného světa se dostávají mezi lidi a začíná boj na život a na smrt…

Víly. Kdo by je neznal. Pohádkové bytosti, které mají rádi hlavně malé děti. Když jsem se dozvěděla, že je knížka musela jsem si jí přečíst. Svět víl jsem měla odjakživa ráda. Víly i v dnešní době jsou velmi známé, ale moc knih nevyšlo. Nepočítám knížky jako Zvonilka to je spíš pro hodně mladé čtenáře :D. Křídla jsou vlastně první knížka z vílami, kterou jsem četla. Svět víl se mi zdá už takový hodně dětský. Ale tady v téhle knížce dětský rozhodně není. Řeší se tady normální věci akorát ve vílím provedení. Hlavní hrdinka Laurel si myslí, že je normální i když trochu zvláštní teenager. Ale milý se. Všechno začne, když se její mamka rozhodne, že se budou stěhovat kvůli otcově práci a taky je čas, aby Laurel začla studovat na normální škole. Laurel totiž studovala doma. Umíte si představit, že byste nikdy nebyly ve škole? Já ne. Někdy školu nesnáším, ale díky ní jsem poznala plno úžasných lidiček :)
Laurel se to pochopitelně moc nelíbí. Neumí si zvyknout na tolik nových lidí. Nikdy neměla pořádné přátele. Ta myšlenka se jí nelíbí a já jí chápu......

Můj názor:
Začátek začíná celkem jinak než jsem si ho představovala. Začíná ve škole. Přímo tam. Většinou čtu knížky kde, když hlavní hrdinka přestupuje na jinou školu, tak je tam vždycky něco před tím. Ale tady ne. Tady jsme šli přímo k věci. Mnohým lidem se začátek nelíbil. Mě se naopak moc líbil. Byl takový svěží. A jako začátek to bylo opravdu velmi dobré. Seznámili jsme se se školou a taky s Laurel. První zvláštnost byla ta, že Laurel skoro nejedla. Nebo ona jako jedla, ale byla to výhradně vegetariánka. Líbilo se mi taky, když se Laurel seznámila s Davidem. David se mi ze začátku zdál tajemný, myslela jsem si že ho budu mít ráda. Ale potom se z něho vyklubala postava, kterou nesnáším. Nevím proč, ale nějak mi nesedl. Připomínal mi Tuckera z Nadpozemské.
Taky se mi zdálo, že knížka byla napsaná, takovým lehkým stylem psaní. Nevím jestli se mi to líbilo nebo nelíbilo. Bylo to tak napůl. Ten styl psaní se mi zdál místy až moc lehký. Někdy mi to připadalo, že čtu pohádku. Musím, ale uznat že autorka umí skvěle popisovat detaily. Všechno co popsala jsem si živě představovala. Vytvořila opravdu kouzelný svět. Místy jsem si říkala jestli to není doopravdy :D.
Myslela jsem, že se nebudu moct rozhodnout koho z hlavních hrdinů budu mít radši. No bylo to rychlé. Ano, jak asi víte nebo spíš bych měla říct myslíte tak mám radši Tamaniho. Je tajemný a já mám poslední dobou radši tajemné hlavní hrdiny. Taky se mi líbilo jak se tam Tamani jen tak zničehonic objevil. Už když ho nám autorka začla poprvé popisovat, tak jsem věděla že se mi bude líbit. A on se mi opravdu líbil.
Taky tady musím zmínit zápletku s Trolly. Ta byla fantastická. Nikdy byste neřekli, že ten troll bude... no uvidíte :D. A ten konec. To co se stane na tom konci, tak to vás donutí, přesvědčí abyste si přečetli další díl. To když se Laurel loučila s Tamanim to bylo super. Takové dojemné :) Ale to není jediná věc kvůli, které si chci přečíst další díl. Je tady taky to jak to skončilo s Trolly. Já vím, že celá série má 4 díly, takže nemůžu čekat že se všechno vyřeší hned v prvním díle, ale stejně :D.
Řekla bych, že i když má knížka scény kdy vám běhá mráz po zádech, tak je to takové pohodové čtení. Hodí se na léto, protože je to takové pohodlné letní čtení.
Moje hodnocení:7/10


úterý 28. května 2013

Drakie - recenze


Anotace: Jacinda od malička žije s cejchem výjimečnosti a ví, že každý její krok je sledován. Touží ale po svobodě rozhodovat se sama za sebe. Když poruší nejposvátnější zásadu svého druhu, skoro za to zaplatí životem. Zachrání ji krásný cizinec, který byl poslán, aby lovil takové, jako je ona, potomky draků, kteří na sebe dokážou vzít lidskou podobu. Jacindina rodina je nucena uchýlit se do světa smrtelníků, kterému není lehké se přizpůsobit...

Knížku Drakie mám z knihovny. Poslední dobou mám knížky výhradně z knihovny. Hodlám to sice napravit, protože bych si přece jenom chtěla kupovat svoje vlastní knížky a mít je doba napořád a nemuset je vracet. A i když jsem Drakii už přečetla, tak si jí prostě musím koupit. Musím jí prostě mít doma. Za každou cenu, no za každou cenu zase ne :D
Tato knížka mě prostě dostala. Když jsem si jí vybrala z knihovny, tak jsem si říkala jo to bude dobrá knížka, ale že bude tak dobrá to jsem upřímně nečekala. Knížka se v podstatě četla sama. Musela a musela jsem číst nemohla jsem se od knížky odtrhnout. Musela jsem vědět jak to skončí. A když knížka skončila byla jsem naopak smutná, že už je konec a budu muset čekat na další dílu.
Přičtení jsem se ani na jedné stránce nenudila což je už co říct, protože i když je knížka skvělá tak se vždycky aspoň na chvilku nudím. Ale tady ne. Tady jsem ty slova doslova hltala. I když jsem četla recenzi ve které bylo trošku naznačené co se tam stane, tak jsem i přesto byla překvapená. Nemohla jsem mnoha věcem uvěřit. Když hlavní hrdinka Jacinda prožívala nějaké emoce třeba radost, smutek, zklamání atd. tak já jsem to prožívala s ní. To jsem opravdu ještě u žádné knížky nezažila. Většinou jsem byla spíš šťastná s ní, ale nikdy jsem nebyla šťastná jako kdybych to sama prožila. Knížku bych taky chtěla doporučit hlavně romantikům, protože i když je knížka i fantasy, tak musím říct že má skvělé romantické scény. U nich jsem zadržovala dech. Prostě mě to dostalo. A ten konec. Nutně opravdu nutně teď potřebuju další díl. Musím vědět co se tam stane. Konec byl totiž dost otevřený, aspoň pro mně a jsem zvědavá co se bude dít dál.
Tuto knížku musím každému doporučit, protože z tak skvělou knížkou jsem se ještě nesetkala. Ano jsou tu knížky, které mám moc ráda a tvrdím že jsou vynikajicí, ale tahleta je nejlepší ze všech. Skvěle propracovaný děj, který vás zaujme. A ty postavy.... někdy jsem z nich byla celkem zmatená, protože jsem si o nějaké té postavě udělala svůj obrázek a potom najednou udělá něco co bych u ní nečekala. Prostě bomba.
Moje hodnocení: 10/10

A na závěr tady máme opět hudbu, která se ke knížce celkem hodí. Tentokrát jsou, ale dvě...nemohla jsem se prostě mezi nimi rozhodnout.....



neděle 26. května 2013

Dědička - recenze


Anotace: Když bylo Wendy pouhých šest let, matka se ji pokusila zabít. Tvrdila jí, že je monstrum. O jedenáct let později se Wendy začíná obávat, že matka měla tehdy možná pravdu. Dochází jí, že asi není tím, kým si po celý život myslela, že je. Toto poznání jí pomáhá odhalit Finn Holmes. Finn, záhadný spolužák, zprvu Wendy jen neustále pozoruje. Něco na něm Wendy neskutečně přitahuje, ale zároveň děsí. S jeho pomocí se dozví i pravdu o sobě a svém životě: Jako miminko byla zaměněna s jiným dítětem, chlapcem. Ještě v šoku se Wendy vydá s Finnem za svou pravou matkou. Netuší ale, co ji tam čeká... Nový domov Wendy nutí nechat dosavadní život za sebou, zapomenout na školu jí problém nedělá, ale jak se vypořádá se ztrátou svého bratra a tety? Wendy se musí poprat se svým novým údělem a s tím, že ani u své pravé matky nenajde city, které celé dětství tak moc postrádala.


První z příběhu o Tryllech. Kdo vlastně Tryllové jsou? Jsou to nadpřirozené bytosti.Když si knížku přečtete, tak se o nich dozvíte mnohem více.
Jak už víte z anotace, Wendy se její matka pokusila zabít. Nepříjemný zážitek, který jí jistě poznamenal. Nemůže pochopit proč se k ní matka, tak zachovala. Upřímně já bych to taky nechápala. Jednou se ale ve škole objeví nový kluk, který se jmenuje Finn. Který jak se zdá jí pozoruje. Ale proč?Když Wendy někdo u jejího domu napadne Finn jí přispěchá na pomoc a utečou spolu do města Tryllů.
Kdo vlastně je? Je možné, že je něco víc? Co když je opravdu nestvůra jak tvrdila její matka, když se jí pokusila zabít? A kdo je vlastně Finn?

Hned na začátku se dozvídáme něco o Wendině minulosti. Je to takové krátké prolétnutí, které najdeme v prologu. I když bylo krátké, tak bylo trošku smutné. Už od malička neměla Wendy jednoduchý život. Já bych teda byla v šoku kdybych si musela projít tím vším čím si prošla Wendy.
Její matka jí nenáviděla a dokonce se jí pokusila zabít. Trauma na celý život. Wendy je zmatená co udělala, že jí její matka nesnáší a i když se snaží to pochopit, tak jí to nejde a já se jí nedivím.
Všechno se, ale jak to už bývá změní když pozná Finna Holmese. Který z ní ve škole nespouští oči. Wendy to první štve, ale pak se jí to začne trošku líbit. Myslí si, že o ní jeví zájem, ale jak to tak vypadá tak se spletla. Ale to už prozrazuju moc:)
Wendy se po svém napadení vydává s Finnem do města Tryllů. Kde zjistí něco o svém původě a spoustu dalších užitečných věcí. Ale všechno není, tak růžové jak se na první pohled zdá a Wendy se o tom přesvědčí sama.
Když se dozví kdo doopravdy je celkem jí to zaskočí. Mnoho dívek by chtělo být na jejím místě, ale Wendy o to nestojí. Musí poslouchat a poslouchat. Její život byl pečlivě naplánován a když se jí něco nelíbí, tak je na ní její matka naštvaná. Čekala pochopení, ale dočká se ho vůbec někdy ve svém životě? Nebo bude loutka, které bude každý rozkazovat. Hlavně její matka. Když se Wendy seznámila se svou pravou matkou, tak jsem čekala že k ní bude mít lepší vztah, ale spletla jsem. Elora (tak se její matka jmenuje) je chladná, panovačná a nikoho si nepouští k tělu. Někdy jde z ní strach.
Má velmi zvláštní schopnosti. Které jsou někdy velice strašidelné. Celou knížku jsem čekala, kdy někoho zabije. Můžu vás, ale ujistit že se nic takového nestalo. Naštěstí.
Upřímně jsem si myslela, že v knížce budou spíš státnické záležitosti a další různé věci, ale jak už to tak bývá spletla jsem se. Když jsem si myslela, že se tam nic zajímavého nestane tak se stalo. Útok Vittry. Měla bych tady vysvětlit kdo to je, ale myslím že bude nejlepší když si to sami přečtete. Nechci totiž prozradit něco důležitého.U mně by se to určitě stalo, já si totiž nedávám pořádně pozor jaké důležité informace tady píšu. Kde jsme to skončili? A ano Trylly napadla Vittra, která si přišla pro Wendy. Získanou jí? Co po ní vlastně chtějí? Proč je pro ně, tak důležitá? To si musíte přečíst...

Postavy:
Wendy - je šestnáctiletá holka která až doteď žila normální život, který k ní nebyl zrovna milý. Mě se Wendy moc líbila. Byla správná a snažila se dělat to co po ní chtějí. Někdy to, ale prostě nešlo. Někdy musela říct, že se jí to nelíbí a to se Eloře samozřejmě moc nelíbilo. Po celou knížku mi Wendy mi připadala jako malé dítě, které objevuje nový svět. Ne, že by se jako malá chovala jenom mi to, tak připadalo. Wendy to, ale samozřejmě neměla jednoduché a to nemluvím o její minulosti. I teďka to jednoduché neměla. Zamilovala se a jak už asi můžete čekat její matce se to nelíbilo. A do koho? To tady samozřejmě neřeknu nebo spíš nenapíšu :)

Finn - pan tajemný, plný záhad. Mnoha lidem se líbil a já nejsem opravdu vyjímka. Byl to žárlivý typ, který byl přesvědčen že se musí za každou cenu poprat se svými city a nedávat je najevo. To se mu samozřejmě nedaří. Je vlastně něco jako královnina loutka, která plní její rozkazy. Často na něho, také používá svoje schopnosti.

To jsou asi, tak všechny důležité postavy, které se v tomto díle objevili. V druhém by se měl objevit druhý kluk, který se mi líbil i v bonusové povídce. Ano v bonusové povídce, která je na konci a jmenuje se Vittra útočí. A o jakého kluka jde? Jde o Lokiho. Loki se mi zdá jako super kluk, tak jsem zvědavá jak se vyvine.
To je z postav asi tak všechno. Samozřejmě je tady více dobrých postav, ale ty tady zmiňovat nebudu, protože bych se upsala k smrti.

Obálka:
Obálka je nádherná. Vyzařuje z ní nějaký ten klid. Nejvíc se mi libí dívka na obálce. Je to takový divný většinou se mi dívky na obálkách tolik nelíbí, ale tady se mi líbí. Pozadí vyjadřuje atmosféru knížky, která jak už asi víte není nijak růžová. Taky se mi líbí to co je napsané nad nadpisem Co když bylo vše ve vašem dosavadním životě postaveno na lži? To knížce dodala ještě větší šmrnc. Celkem bych řekla, že obálka stojí za to, aby byla ve vaší knihovničce stejně jako samotná knížka. Protože jak příběh a tak obálka stojí za to.

Moje hodnocení: 9,9/10

pátek 24. května 2013

Vlčí pramen:Proměna - recenze























Anotace: Hlavní hrdinkou je nedávno osiřelá dívka Kat, která není ani trochu připravená na všechny změny, které jí převrátily život naruby.
Po smrti rodičů ji čeká stěhování. Musí odjet bydlet k dědečkovi, který žije v nějakém zapadlém městečku hluboko v lesích. Změna je pro Kat příliš náhlá a bolestná a nové prostředí se ji vůbec nelíbí.
Pak se situace trochu obrátí k lepšímu. Kat začne chodit do školy, kde se seznámí se spoustou nových lidí a s dvěma z nich se dokonce i skamarádí. Svět je hned o trochu růžovější. A když se Kat seznámí s Justinem, do kterého se zamiluje, vypadá to, že už zase bude všechno v jejím životě v pořádku.
Jenže pak se jednou stane, že ji napadne vlk a vše se rázem změní a zčerná. Její přátelé se chovají divně a nikdo Kat nechce nic říct. Plná pochyb a dohadů si připadá jako ve špatném snu.
Má hrůzu, že se ocitla ve světě přízraků a už vůbec neví, co je pravda a komu věřit.



První díl vlčího pramenu jsem si původně ani nechtěla přečíst. Anotace mě nezaujala, tak jak by mě měla. Ale protože mě zaujala hlavně obálka, tak jsem si řekla proč to nezkusit? Třeba se mi to bude líbit. Tak jsem si knížku koupila a začela hned číst.
Začátek byl vynikající. Už se tam objevilo něco zajímavého. Smrt Kateyni matky. Představovala jsem si jak zemře, ale tak jsem si to opravdu nepředstavovala. Jako kdyby nějaká nadpřirozená bytost chtěla aby Kat odjela k dědovy. No a to se taky stane. Kat musí po smrti matky odjet za dědou do malého městečka. Musí nechat svoje staré sny, svůj dosavadní život za sebou. Všechno na čem pracovala se jí hroutí před očima.
Když přijede do městečka zjistí, že se před jejím přichodem stala vražda. Všichni si myslí, že to bylo divoké zvíře, ale co když ne? Dívku neznala, tak se o to tolik nezajímá. Dokuď se nestala další vražda. Dívku neznala, ale když byla v lese slyšela divné zvuky a lidský křik. Mohla to být ona koho slyšela? Nebo to byl nějaký ten pomatenec? To neví, ale chce to zjistit.

V knížce se objevuje plno záhad, které vám budou vrtat hlavou. A opět tu je milostný trojúhleník, který je tentokrát velmi zajimavý. Trick a Justin. To jsou dva kluci, který mají rádi Kat, který získané její srdce. Já bych dala přednost Justinovi. Opět je to pan tajemný. Trick se mi taky celkem líbil, ale něco mi na něm chybělo nějaké to kouzlo.
Knížka se čte velmi rychle. Já jsem jí třeba přečetla za 2 dny. Prostě jsem nemohla knížku odložit. Je napsaná, tak že musíte vědět jak to skonči. A když se konečně dostanete ke konci zjistíte, že potřebujete nutně další díl. Knížka končí velmi zajimavě. Ale myslím, že nejsem komu připadá, že knížku někdo v polovině uřízl. Tak mi to opravdu připadá. V tom nejlepší je konec. Ach jo. To je smůla...
Moje Hodnocení: 10/10

Na závěr je tady písnička, která se mi ke knížce hodně hodí.

čtvrtek 23. května 2013

Pád - recenze

Obálka titulu Pád 
Některým andělům je souzen Pád... Na Danielu Grigorim je něco bolestně povědomého. Ten záhadný, odtažitý chlapec upoutal pozornost Luce Priceové, už když ho viděla poprvé – v první den jejího pobytu v internátní škole pro problémové mladistvé. Ve škole, kde jsou zakázané mobilní telefony, všichni ostatní studenti jsou divní a každý krok sledují bezpečnostní kamery, znamená Daniel pro Luce jediný světlý bod. A přestože on s ní očividně nechce mít nic společného – a dává to jasně najevo –, něco ji k němu přitahuje jako můru plamen svíčky. Luce musí zjistit, co se Daniel tak zoufale snaží utajit... i kdyby ji to mělo zabít.


Pád je první díl ze série Andělé.Je to moje první knížka o andělech a doufám,že ne poslední.
Ke knížce jsem přišla náhodou.Měla jsem tehdy zrovna svátek a teta mi jí koupila.Bylo to asi před jedním rokem.Celkem dlouhá doba.
Začátek knížky byl celkem nudný,něco mi na něm chybělo.Byl takový nedodělaný.Připadal mi jako začátek románu než začátek fantasy knížky.Sledovat jak se hlavní hrdinka zamilovala do pohledného a půvabného Daniela,to jsem naopak vůbec nezaregistrovala.Bylo to napsané nezaživně.
Potom to bylo,že se Luce snaží Daniela svést.Nějak mě to nezaujalo. Někdy mi to připadalo až moc přehnané,ale to jenom někdy.
Ale potom se to rozjelo. Ne nadarmo se říká nehodnoť knížku podle začátku.Nelituju toho,že jsem nepřestala číst.Kdybych přestala změnilo by se tolik věcí.Nejenom,že bych nepoznala úžasnou sérii,ale nikdy bych nezačela mít rada fantasy - romantické příběhy.Nikdy.Tolik věcí by se změnilo kdybych přestala číst.
A když říkám,že se to potom rozjelo tak se to opravdu rozjelo.Začelo to být takové napínavé a tajemné.Začelo se mi to líbit.Už jsem nemohla přestat číst.Musela jsem vědět jak to skončí.Co se stane když přestanu číst??Takové otázky se mi honily hlavou. Knížka mě prostě uchvátila.
Milostný trojúhelník opět nechyběl.Tentokrát to byl Daniel a Cam (samozřejmě i Luce).
Daniel kluk z naších snů.Tajemný,dokonalý a nevím co ještě.
Cam správný stejně jako Daniel dokonalý.
Koho byste si vybraly??Já jsem fandila spíš Danielovi.Nějak mě okouzlil. Cam,ale taky nebyl špatný.Měl taky nějaké to kouzlo,ale Daniel ho měl hold větší.
A ty romantický scény.Z nich jsem byla totálně paf.Bylo to napsané,tak reálně.V jednu chvílí jsem měla pocit,že jsem to sama zažila.
A potom ten konec.Ten byl nejlepší.Sice byl smutný.Zemřela tam totiž jedna postava kterou jsem měla moc ráda.Byla mi sympatická.Ano,brečela jsem.
Hodně jsem na internetu slyšela,že se na knížce lidem nelíbila hlavně hlavní hrdinka Luce.Která podle některých byla ufňukaná.Mě osobně nevadila.Ano byla ufňukaná,ale mě to nevadilo.Abych byla upřímná patří mezi mé nejlepší knížky hrdinky.
Obálka co si budeme říkát obálka je prostě nádherná.Plačící dívka to se moc líbí.Vyzařuje z ní tajemno.Musíté knížky mít hlavně kvůli obálce.Znám spoustu lidí co si knížku koupila jenom kvůli obálce.

Moje hodnocení: 9,5/10

středa 22. května 2013

Něco o mně

Pro zajímavost jmenuju se Lucinda a je mi 13 a několik měsíců. Už dlouho jsem si chtěla založit knižní blog....jeden jsem sice měla,ale ten se nepočítá vydržel mi jenom 14 dní,tak doufám že mi tady ten vydrží mnohém déle.
Dlouho jsem přemýšlela jestli si blog založit nebo ne,ale nakonec jsem neodolala.
Dlouho jsem,taky chodila na blogy jiných bloggerů...díky tomu jsem si taky založila Google a asi po dvou měsíc i tady tenhle blog.
Knížky miluju a jak jsem se k nim vlastně dostala?Před několika lety jsem četla knížky od Thomase Breziny hlavně Klub záhad.Před dvěma lety jsem přestala číst úplně,nevím jak jsem to mohla vydržet je to pro mně dneska nepochopitelné. A před dvěma nebo třemi měsíci jsem se k čtení zase vrátila.
To je můj krátký knižní životopis.
S blogem mám celkem velké plány,které se asi všechny neuskuteční.Záleží,taky na tom jestli s blogem,tak dlouho vydržím.Začátky jsou vždycky nejhorší:)
Ze začátku budu psát spíš recenze a postupem času se zapojím do nějakých projektů.